Imunita amplitudy SR vůči slunečním poruchám

Klíčové zjištění celého klastru: amplituda Schumannovy rezonance je do velké míry imunní vůči slunečním poruchám. Intenzita rezonance je řízena převážně bleskovou aktivitou uvnitř dutiny (zdroj energie), nikoli okamžitým stavem ionosféry. Sluneční vlivy se proto projeví hlavně na frekvenci a tlumení módů, ne na amplitudě Satori 2016.

To má zásadní praktický důsledek pro interpretaci dat: pozorovaný pokles či nárůst amplitudy SR je třeba primárně připisovat změnám globální bleskové aktivity, zatímco posuny frekvence mohou pocházet ze sluneční modulace horní hranice dutiny. Záměna obou by vedla k chybným závěrům — například k mylnému přisuzování změn amplitudy „kosmickému počasí“.

Toto oddělení rolí (blesky řídí amplitudu, ionosféra řídí frekvenci a tlumení) je vodítkem i pro populární výklady SR: tvrzení o silných slunečních „skocích“ intenzity rezonance nemají v měřeních oporu.