Konvektivní bouře, mikrofyzika ledu a separace náboje
Aby mohl vzniknout blesk, musí se v oblaku oddělit kladný a záporný náboj. Klíčem je hluboká konvekce a mikrofyzika ledu: silné výstupné proudy vynesou vlhkost vysoko do mrazivých vrstev, kde současně existují drobné ledové krystalky, větší krupky (graupel) a podchlazené kapičky vody.
Aby mohl vzniknout blesk, musí se v oblaku oddělit kladný a záporný náboj. Klíčem je hluboká konvekce a mikrofyzika ledu: silné výstupné proudy vynesou vlhkost vysoko do mrazivých vrstev, kde současně existují drobné ledové krystalky, větší krupky (graupel) a podchlazené kapičky vody.
Při srážkách těchto částic — zejména mezi lehkými ledovými krystalky a těžšími krupkami — dochází k přenosu náboje. Lehčí, kladně nabité krystalky jsou unášeny vzhůru, zatímco těžší, záporně nabité krupky klesají. Tím se náboj v oblaku vertikálně separuje a vytváří se napětí potřebné pro výboj.
Z toho plyne zásadní souvislost: blesky vznikají jen tam, kde je dost hluboké konvekce a ledové fáze. Intenzita a četnost bouří proto velmi citlivě závisí na teplotě a vlhkosti — a právě tato závislost je fyzikálním základem toho, proč SR funguje jako globální teploměr Williams 1992.
Klíčová slova
Zdroje
- Williams1992Williams, E. R. (1992). The Schumann Resonance: A Global Tropical Thermometer. Science, 256(5060), 1184–1187. doi:10.1126/science.256.5060.1184Otevřít zdroj