Princip měření SR: magnetická a elektrická složka

Schumannova rezonance se projevuje jako stojaté elektromagnetické vlnění v dutině Země–ionosféra. Při měření se typicky snímají tři složky pole: dvě horizontální magnetické složky (sever–jih a východ–západ) pomocí indukčních cívek a vertikální elektrická složka pomocí koule-antény (ball antenna) Tatsis 2024.

Signál je mimořádně slabý. Typické amplitudy magnetické indukce jsou řádově desetiny až jednotky pikotesla (pT) na jeden mód, zatímco vertikální elektrické pole dosahuje řádově stovek nV/m (přesněji se uvádí spektrální hustota v nV/m/√Hz) Tatsis 2024. Tyto úrovně jsou hluboko pod hodnotami běžného antropogenního rušení, což klade extrémní nároky na citlivost přístrojů i na volbu lokality.

Dvousložkové snímání magnetického pole umožňuje určovat směr (azimut) ke zdroji blesků, zatímco vertikální elektrické pole je výhodné pro analýzu frekvenčních posunů spojených s globální bouřkovou aktivitou. Kombinace složek je základem pro určení polohy zdrojů i pro studium denních a sezonních variací.