Winfried Otto Schumann a objev rezonancí (1952)

Winfried Otto Schumann (1888–1974), profesor elektrofyziky na Technické univerzitě v Mnichově (TU München), v roce 1952 teoreticky předpověděl, že prostor mezi vodivým zemským povrchem a vodivou ionosférou tvoří dutinový rezonátor (vlnovod), v němž se mohou udržovat stojaté elektromagnetické vlny extrémně nízkých frekvencí. Schumann 1952

Schumann odvodil rezonanční podmínku pro dutinu Země–ionosféra a získal tak řádově správné hodnoty nejnižších módů. Jeho práce poskytla teoretický rámec, který byl o osm let později experimentálně potvrzen (viz #12). Schumannovým jménem se dnes označuje celý jev — globální elektromagnetické rezonance dutiny Země–ionosféra buzené především bleskovou aktivitou.

Schumannův student Herbert König měření dále rozvíjel a zaznamenal, že nejnižší (první) mód se nachází blízko frekvenci ~7,8 Hz, tedy v pásmu blízkém alfa rytmu lidského mozku. Tato blízkost je historická poznámka, nikoli důkaz jakéhokoli biologického efektu; otázku možného vlivu na člověka kriticky rozebírá klastr M.