Spektrum módů: 7,83 / 14,3 / 20,8 / 27,3 / 33,8 Hz
Schumannova rezonance není jediná frekvence, ale celá řada rezonančních módů. Pozorované módy leží přibližně na frekvencích 7,83; 14,3; 20,8; 27,3 a 33,8 Hz. První z nich je fundamentální (základní) mód, ostatní jsou módy vyšší.
Schumannova rezonance není jediná frekvence, ale celá řada rezonančních módů. Pozorované módy leží přibližně na frekvencích 7,83; 14,3; 20,8; 27,3 a 33,8 Hz. První z nich je fundamentální (základní) mód, ostatní jsou módy vyšší.
Každý mód odpovídá tomu, kolikrát se vlnový obrazec „vejde“ kolem obvodu Země. Frekvence proto rostou zhruba podle řady celých čísel, byť ne přesně úměrně — vyšší módy jsou poněkud hustěji nebo řidčeji rozmístěné kvůli vlastnostem reálné, ztrátové dutiny. Pásmo měřitelných módů se obvykle uvádí zhruba do několika desítek hertzů.
Zajímavé je, že čistě teoretická, idealizovaná hodnota prvního módu by vycházela vyšší, přibližně 10,6 Hz. Ztráty v reálné ionosféře tuto frekvenci snižují na pozorovaných ~7,83 Hz; podrobný rozbor tohoto posunu je v klastru C. Hodnoty módů nejsou zcela pevné: denně a sezónně mírně kolísají podle stavu ionosféry a rozložení bouřek po planetě, jádro spektra však zůstává stabilní Sentman 1995Price 2016. Tyto módy a jejich vlastnosti se dají i numericky modelovat a měřit Schumann 1952.
Klíčová slova
Zdroje
- Price2016Price, C. (2016). ELF Electromagnetic Waves from Lightning: The Schumann Resonances. Atmosphere, 7(9), 116. — Otevřený, čtivý přehled. doi:10.3390/atmos7090116
- Schumann1952Schumann, W. O. (1952). Über die strahlungslosen Eigenschwingungen einer leitenden Kugel, die von einer Luftschicht und einer Ionosphärenhülle umgeben ist. Zeitschrift für Naturforschung A, 7(2), 149–154. — Původní teoretická predikce rezonancí. doi:10.1515/zna-1952-0202
- Sentman1995Sentman, D. D. (1995). Schumann resonances. In H. Volland (Ed.), Handbook of Atmospheric Electrodynamics, Vol. I (s. 267–295). CRC Press. — Klasický přehled. doi:10.1201/9780203719503