SR, melatonin a cirkadiánní rytmy (hypotéza Cherry 2002)
Neil Cherry ve své často citované práci (2002) navrhl, že Schumannova rezonance funguje jako prostředník, jímž se zdravotní účinky sluneční a geomagnetické aktivity přenášejí na člověka — konkrétně přes vliv na produkci melatoninu a na cirkadiánní rytmy.
Neil Cherry ve své často citované práci (2002) navrhl, že Schumannova rezonance funguje jako prostředník, jímž se zdravotní účinky sluneční a geomagnetické aktivity přenášejí na člověka — konkrétně přes vliv na produkci melatoninu a na cirkadiánní rytmy. Práce je v populární i části odborné literatury hojně citována a bývá uváděna jako „biofyzikální mechanismus“ propojující kosmické počasí se zdravím.
Je však třeba explicitně uvést, že jde o korelační hypotézu, nikoli o prokázaný kauzální mechanismus. Cherryho návrh propojuje řadu samostatných pozorování do jednoho výkladového rámce, ale neposkytuje přímý experimentální důkaz, že právě SR (a ne jiné složky sluneční/geomagnetické aktivity) melatonin a cirkadiánní rytmy ovlivňuje. Hypotéza nebyla robustně replikována kontrolovanými studiemi. Smí být citována jako vlivný *návrh mechanismu*, ne jako zjištěný fakt — a rozhodně z ní neplynou žádné léčebné závěry.
Klíčová slova
Zdroje
- Cherry2002Cherry, N. (2002). Schumann Resonances, a plausible biophysical mechanism for the human health effects of Solar/Geomagnetic Activity. Natural Hazards, 26, 279–331.Otevřít zdroj